|
|
Menšinová politika vůči Lužickým Srbům v NDR
Stodolová, Magdaléna ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tématem bakalářské práce je menšinová politika vůči Lužickým Srbům v Německé demokratické republice. Práce se zaměřuje hlavně na období od vzniku východoněmeckého státu do začátku sedmdesátých let. Cílem práce je zjistit, jaké aspekty leninské národností politiky lze nalézt ve východoněmeckém modelu menšinové politiky směřovaném na lužickosrbskou etnickou skupinu. Práce nejprve krátce představuje, kdo jsou Lužičtí Srbové a popisuje jejich měnící se postavení ve dvacátém století. Poté uvádí definici etnicity a dalších důležitých pojmů od norského antropologa T.H. Eriksena. V návaznosti na to popisuje přístup k etnicitě v Sovětském svazu a ve Východním Německu. Následně představuje nejdůležitější aspekty sovětské národnostní politiky s důrazem na korenizaci, která byla důležitou součásti leninské národnostní politiky. Stejně tak představuje národnostní politiku v NDR a zkoumá uplatnění leninské národnostní politiky v činnosti zastřešující organizace Domowina a ve dvojjazyčném školství v Lužici. V poslední kapitole je zmíněna kolektivizace a industrializace, které výrazně ovlivnily situaci Lužických Srbů, ale nespadají do hlavního rámce zkoumání. Hlavním závěrem práce je zjištění, že o leninské národnostní politice jako souboru podpůrných opatření v menšinové police vůči Lužickým Srbům lze ve...
|
|
|
Německá menšina a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce Německá menšina a Pražské jaro 1968 je zaměřena na změny v životě německého obyvatelstva na území Československé socialistické republiky na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývá se vlivem obrodného procesu Pražského jara na vývoj postavení do té doby opomíjené německé menšiny v Československu. Práce podrobně sleduje události roku 1968 týkající se menšinové politiky, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Tento zákon přiznává německé menšině, poprvé v poválečné historii, stejná práva jako ostatním národnostním menšinám na území Československa. Sledována je aktivizace příslušníků německé menšiny za účelem zřízení kulturního sdružení, jehož vznik byl umožněn právě díky právům přiznaným v nové ústavě. Kulturní sdružení bylo založeno a zařazeno mezi společenské organizace Národní fronty České socialistické republiky na jaře 1969. Vzhledem k vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a jeho následkům v podobě kádrových prověrek a personálních změn v Kulturním sdružení občanů ČSSR německé národnosti (a v redakci vydávající jediné německy psané periodikum Prager Volkszeitung) nastal odklon od původních záměrů sociálně a kulturně obohatit německou menšinu na československém území a jednalo se spíše o politickou výchovu občanů německé národnosti.
|
|
|
Identita karpatských Němců v období meziválečného Československa
Stachová, Monika ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Identita karpatských Němců v období meziválečného Československa se zaměřuje na problematiku identifikace Němců na Slovensku a pokouší se na pozadí širších sociálních, kulturních a hospodářských souvislostí postihnout otázku, do jaké míry se německé obyvatelstvo ztotožňovalo s konstrukcí karpatoněmecké identity, popř. s jinými identitami. Krom toho je pozornost věnována samotné genezi pojmu a proměnám jeho obsahu. Zabývá se mj. vztahy mezi jednotlivými národnostmi a loajalitou k československému státu. Nadto zkoumá, zda se skutečně ve sledovaném období podařilo vytvořit kolektivní identitu zahrnující veškeré německé obyvatelstvo žijící na Slovensku či nikoliv. V souvislosti s tím je nastíněna otázka, jakou roli v tomto procesu utváření karpatoněmecké identity sehrály Němci z českých zemí či jiné faktory. Klíčová slova: identita, alterita, nacionalismus, loajalita, menšinová politika, Karpatoněmecká strana (KdP), Spišská německá strana (ZdP), paměť, lokální patriotismus
|
|
| |
|
| |
|
|
Československá politika vůči řecké menšině mezi lety 1948-1968
Urban, Patrik ; Karasová, Nikola (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o československé politice vůči řecké menšině mezi lety 1948 až 1968. V průběhu a po skončení řecké občanské války našly tisíce řeckých uprchlíků, mezi nimiž byli sympatizanti s komunistickou levicí, útočiště v Československu. Většina řeckých politických emigrantů dorazila do Československa v letech 1948 až 1950, tedy v době, kdy byla tato země stále poznamenána druhou světovou válkou, a to ekonomicky a také demograficky - poválečnými odsuny obyvatelstva. Hlavním cílem této práce je na základě analýzy vybraných pramenů a literatury odpovědět na otázky, proč Československo zastávalo vůči řecké menšině mezi lety 1948 až 1968 proměnlivý postoj a zda existovaly rozdíly mezi oficiálně deklarovanou politikou Československa (v ústavě a zákonech) a reálným přístupem k řecké menšině.
|
|
|
Německá menšina a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce Německá menšina a Pražské jaro 1968 je zaměřena na změny v životě německého obyvatelstva na území Československé socialistické republiky na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývá se vlivem obrodného procesu Pražského jara na vývoj postavení do té doby opomíjené německé menšiny v Československu. Práce podrobně sleduje události roku 1968 týkající se menšinové politiky, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Tento zákon přiznává německé menšině, poprvé v poválečné historii, stejná práva jako ostatním národnostním menšinám na území Československa. Sledována je aktivizace příslušníků německé menšiny za účelem zřízení kulturního sdružení, jehož vznik byl umožněn právě díky právům přiznaným v nové ústavě. Kulturní sdružení bylo založeno a zařazeno mezi společenské organizace Národní fronty České socialistické republiky na jaře 1969. Vzhledem k vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a jeho následkům v podobě kádrových prověrek a personálních změn v Kulturním sdružení občanů ČSSR německé národnosti (a v redakci vydávající jediné německy psané periodikum Prager Volkszeitung) nastal odklon od původních záměrů sociálně a kulturně obohatit německou menšinu na československém území a jednalo se spíše o politickou výchovu občanů německé národnosti.
|
|
|
Identita karpatských Němců v období meziválečného Československa
Stachová, Monika ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Identita karpatských Němců v období meziválečného Československa se zaměřuje na problematiku identifikace Němců na Slovensku a pokouší se na pozadí širších sociálních, kulturních a hospodářských souvislostí postihnout otázku, do jaké míry se německé obyvatelstvo ztotožňovalo s konstrukcí karpatoněmecké identity, popř. s jinými identitami. Krom toho je pozornost věnována samotné genezi pojmu a proměnám jeho obsahu. Zabývá se mj. vztahy mezi jednotlivými národnostmi a loajalitou k československému státu. Nadto zkoumá, zda se skutečně ve sledovaném období podařilo vytvořit kolektivní identitu zahrnující veškeré německé obyvatelstvo žijící na Slovensku či nikoliv. V souvislosti s tím je nastíněna otázka, jakou roli v tomto procesu utváření karpatoněmecké identity sehrály Němci z českých zemí či jiné faktory. Klíčová slova: identita, alterita, nacionalismus, loajalita, menšinová politika, Karpatoněmecká strana (KdP), Spišská německá strana (ZdP), paměť, lokální patriotismus
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.